Hodnocení narušení zrna (CSPS) a obsahu škrobu z kukuřičné siláže ve výkalech skotu

Při výrobě kukuřičné siláže se vždy hledá kompromis mezi délkou řezanky a podélným narušením, resp. rozvlákněním řezanky kukuřice. Rozvláknění, resp. spreading (rozetření hmoty rýhovanými válci řezačky) je potřebné pro zajištění optimální produkce fermentačních kyselin v procesu vzniku siláže a dosažení potřebné struktury siláže pro zabezpečení dostatečného přežvykování u zvířat. Dalším velmi důležitým požadavkem je takové narušení zrna, abychom ho nenalezli nevyužité ve výkalech. Metody stanovení škrobu v řezance, v siláži a ve výkalech dávají ucelený obraz o využití škrobu u dojnic.

Na toto téma jsme se bavili s Produktovým specialistou pro Sklízecí řezačky a Postřikovače John Deere panem Markem Fikejsem:

1. Obsah škrobu v kukuřičné siláži metodou CSPS

Metoda Corn Silage Procesing Score (CSPS) neboli Stupně narušení zrna v kukuřičné siláži byla vyvinuta na universitě ve Wisconsinu. Je navržena pro stanovení v laboratorních podmínkách. Není vhodná pro použití přímo na poli, protože vyžaduje stanovení obsahu škrobu ve zbytku siláže po prosetí na sítě o velikosti 4,75mm.

Doporučené zpracování siláže a hodnoty CSPS
Při pozdní sklizni kukuřice, když chovatel chce zvýšit podíl zrna v siláži a tak zvýší strniště, zvýší zároveň i podíl sklovité části zrna v siláži. Pak nestačí zrno jen narušit s použitím corn-trackeru (jak se dříve doporučovalo), ale musí se zpracovat tak, aby prošlo sítem 4,75 mm minimálně 70 % zrn z celé kukuřičné siláže.

Sítem s oky 4,75 mm projde	Hodnocení narušení zrn
více než 70%	optimální využití
50 až 70%	normální využití
méně než 50%	nízké využití

Srovnání reálně naměřených hodnot CSPS
V naší laboratoři jsme metodu CSPS zavedli. Zjistili jsme, že ze začátku se hodnoty pohybují v rozmezí 35 až 70 % s průměrnou hodnotou 48 %, tedy těsně pod spodní hranicí doporučeného rozmezí 50 až 70 %. Časem se situace zlepšila a v roce 2024 se všechny měření pohybovali v blízkém okolí doporučených hodnot. Z hodnot v tabulce vidíme, že mírný pokles kvality nastal v covidovém období, proto je potřeba o tuto hodnotu dbát a před sklizní si zkontrolovat nastavení řezačky. Včasným zásahem jste schopni ušetřit stovky tisíc korun a zlepšit zdraví svých dojnic.

Stat. údaje	2024	2023	2022	2021	2020	2019	2018	2017
Min	48,13	35,73	38,53	38,55	34,75	37,72	19,95	25,72
Max	83,05	86,25	79,43	71,61	84,74	75,14	73,40	49,23
Průměrná hodnota	63,06	62,09	54,99	58,79	55,86	56,64	41,00	38,74

Dr. Szylvia Orozs ve své studii uvádí, že v Maďarsku v roce 2013 a 2014 byl v obou letech podíl zrna vzorků CSPS v rozmezí 50 až 70 % celkem u 65 % vzorků, kdežto u podílu vzorků pod 50 % CSPS se hodnoty snížily z 28 % v roce 2013 na 23 % CSPS v roce 2014, a pro podíl nad 70 % CSPS se hodnoty zvýšily ze 7 % v roce 2013 na 12 % v roce 2014. Z těchto výsledků vyplývá, že stupeň narušení zrna metodou CSPS se v Maďarsku v roce 2014 oproti roku 2013 podstatně zlepšil. Lze se domnívat, že zlepšené narušení zrna metodou CSPS bylo způsobeno tím, že když zákazníci zjistili snížený podíl narušeného zrna v kukuřičné siláži, udělali opatření, které se projevilo již následující rok celkovým zlepšením stupně narušení zrna. V následujícím grafu uvádíme rozložení hodnot stanovených metodou CSPS, které vznikly na základě studie v laboratoři CVAS v USA.

Kontrolou kukuřičné siláže v laboratoři v zimních měsících získáme přehled o nastavených mechanismech sklízecí linky.

2. Obsah škrobu v řezance

Pro včasné a rychlé seřízení řezačky je potřeba provádět hodnocení bezprostředně na místě, resp. v zemědělském provozu, jsme navrhli rychlou metodu mokré separace řezanky kukuřice. K této metodě potřebujeme plastovou nádobu o objemu 5 litrů (viz obrázek 1).

• Do této nádoby nasypeme bez utláčení až po okraj řezanku o objemu 1 litr.
• Siláž, která je v nádobě, promícháme s vodou tak, aby zrna, která jsou těžší než zbytek rostliny, klesla na dno nádoby.
• Zbytek rostliny rukou z lahve odebereme (viz obr. 1).
• Obsah opět promícháme tak, aby co nejvíce zrn zůstalo na dně nádoby.
• Tím, že jsme zbytek rostliny odstranili, uvidíme na dně nádoby žluté zrno kukuřice. Po vysypání zrn na papír můžeme vizuálně posoudit, zda je veškeré zrno nadrcené, nebo zůstalo některé celé.
• V případě, že uvidíme nenarušené celé zrno v nativním vzorku, měli bychom ihned lépe seřídit rýhované válce v řezačce.

Protože u kukuřičné siláže již toto opatření nemůžeme bezprostředně udělat, tak musíme počítat s tím, že celá zrna projdou zažívacím traktem dojnic, obzvláště těch vysokoprodukčních, u kterých se retenční čas zdržení krmiva v zažívacím traktu zkracuje. V případě větších kousků zrna v siláži (ze sklovité části zrn) a vysokého zastoupení kukuřičné siláže v TMR bychom měli věnovat pozornost obsahu škrobu v zrnu pomocí chemické analýzy. Stupeň narušení zrn a množství narušeného zrna v krmivu určuje využitelnost škrobu ze zrna.

Hypotéza, že u kratší řezanky bude zrno narušeno více, neplatí. Pokud jsou u delší řezanky válce nastaveny na vzdálenost od sebe 1 mm, je zrno narušeno, resp. rozetřeno dostatečně. Doporučujeme každý výsledek popsat a zdokumentovat vyfocením. Fotografie je pak možné porovnávat mezi sebou. V dnešní době, kdy každý vedoucí pracovník se neobejde bez mobilního telefonu, který má i možnost pořízení fotografie, by nemělo být problém tento postup vyžadovat.

3. Obsah škrobu ve výkalech

Kalkulace ztrát škrobu - ceník
Modelový příklad - množství škrobu ve výkalech

Jako druhý stupeň rychlého hodnocení narušení zrna v siláži lze považovat vymývání zrn z výkalů. Většinou se ovšem takto najde jen část zrn. Může se pak zdát, že tomu není třeba přikládat tak velký význam. Při laboratorní analýze pak může překvapit vysoký obsah škrobu. Důvodem je, že skrz síta při vymývání zrn projdou i ty nejmenší částice, kdežto při analýze vzorku z celého lejna je výsledkem veškerý obsah škrobu v něm. Bohužel, do nové sklizně se většinou postupně na vše zapomene. Pokud se pak nerealizuje žádné opatření, problém se v následujícím roce opakuje.

Situace se ale zlepšuje, díky sledování výsledků byly ve dvou podnicích nakoupeny nové mačkací válce s cílem, aby se narušení zrna zlepšilo. V tabulce 2 uvádíme doporučené hodnoty obsahu škrobu ve výkalech, které byly vypracovány na universitě ve Wisconsinu. Podle této tabulky by obsah škrobu ve výkalech neměl být vyšší než 5 %. Bohužel, v laboratoři jsme již také měli vzorky, ve kterých byl obsah škrobu 10 %, a jednou dokonce i 17 %.

Pro kvantifikaci ztrát uvádíme jednoduchou modelovou kalkulaci, kterou jsme rozepsali do našeho protokolu, který je přiložen u této kapitoly. Vycházíme z průměrného denního množství výkalů u jedné dojnice 20 kg při sušině 15 %. V takové případě množství vyloučeného škrobu u jedné dojnice při zjištěném obsahu 5 % je 150 gramů, a za 365 dnů je to cca 55 kg čistého škrobu, což při obsahu 65 % škrobu v kukuřičném zrnu dělá 85 kg zrna u dojnice a rok. U stáda 500 dojnic to dělá 425 q kukuřičného zrna. Roční ekonomická ztráta je přes 80 000 Kč oproti 3 % obsahu škrobu ve výkalech a až 150 000 Kč oproti ideálnímu obsahu 1 % škrobu ve výkalech. Bez započítání nákladů na léčbu dojnic. Obsah škrobu 5 % ve výkalech si mohou dovolit asi jen v bioplynových stanicích, kde je škrob využit na produkci metanu.

Obsah škrobu ve výkalech	Hodnocení
do 3 %	optimální využití
3 až 5 %	zvýšený obsah
nad 5 %	vysoký obsah